// Mluvíte česky?In november, one of our russian fan sent us lyrics from “Obscured by the Wind” translated in cyrillic. And today, we’ve just received our lyrics translated in czech. The love story with czech republic goes on, we can’t wait to play there again during The Vegetal Winter Tour. Translations are by Enki Witerez with the help of Alice from the Box for editing, and some help by Hugo Biet and Julien Forthomme for helping with french texts.
‘Ukloň se a běž’ (‘Take a bow and Run’)
Přijímám soutěž
Souhlasím s tím, že občas tě to bolí.
Přijímám ponížení
Souhlasím s tvým ponižováním se.
Souhlasím s tím, že jsem spotřebitel
Přijímám strach, který mě zabije
Souhlasím s tím, že jsem lhář
Přijímám tuto situaci.
Vím, že děláš pro nás to nejlepší
Vím, že děláš to nejlepší pro mě
Přijímám zabíjení zvířat
Spalování stromů a obírání země.
Přijímám hegemonii ropy
Přijímám pomalou smrt
Konzumací legálních drog, ale ne sebevraždu
Přijímám odmítání senioru
Přijímám myšlenky o sexu
Požehnání herečky, fotbalové hvězdy
Přijímám zkorumpované politiky.
Přijímám ‘chorobné vzdělání’
Přijímám, že televize je Bůh
Souhlasím s tím, abych jedl maso průmyslového odpadu.
Akceptuji, aby se válčilo pro zachování krátkodobého míru.
Souhlasím s tím, že jsi nic, pokud nemáš dost peněz na svém bankovním účtu.
O můj bodláku kdes byl?
V jeden z těchto dnů já…
Jsi jediný komu můžu věřit
V jeden z těchto dnů já se ukloním a uteču.
Kdysi jsem snil o lásce
Kdysi jsem snil o mracích
Kdysi jsme dosáhli toho všeho, ležící na hlučných polích
Přijímám klíč, co jsi mi dal místo toho, abys čelil svým činům
Přijímám místo, které jsi pro mě nechal, místo toho, abys zachránil svůj život
Přijímám vztek, co dáváš do mě, místo toho, abys cítil tu prázdnotu, která v tobě roste
O můj bodláku kdes byl?
V jeden z těchto dnů já…
Jsi jediný komu můžu věřit
V jeden z těchto dnů já se ukloním a uteču.
‘Přesunuté kopce’ (‘Moved Hills’)
Nemůžu zastavit vítr
Můžu přesunout kopce
Ale vím, že by mi to nedalo nic,
Kromě samoty
Nemůžu zavřít pusu
Nemůžu zavřít oči
Protože hluk hluboko uvnitř mě-
Je bouřka od které se nikdy neschováš
Nedovolím ti krmit moje problémy kvůli tobě
Jsem přenašeč kopců z velkého útěku.
Jsem tak hladový
Jsem tak žíznivý
Chtěl jsem s tebou sdílet všechny kopce.
Vypij si svoje sračky, přeji dobrou chuť
Začínám se zlobit
Začínám být hloupý
Příliš pozdě, ty už nemůžeš přejít přes pole
Příliš daleko, ty už zůstaneš venku
To je cena, kterou zaplatíš
Pokud chceš něco urvat
Nedovolím ti krmit moje problémy kvůli tobě
Jsem přenašeč kopců z velkého útěku.
‘Začarovaná pole’ (‘Spellbound Fields’)
Prosím podívej se na nebe, vidíš mě
Stojící na vrcholu, jsem spletená
Prosím podívej se na nebe, vidíš mě
Zapletla jsem všechno, já stojím
Prosím podívej se na nebe, vidíš mě
Stojící na vrcholu, odrážející veškerou lásku
Prosím podívej se na nebe, vidíš mě
Stojící v lásce, odrážející všechno okolo
Prosím podívej se na nebe, vidíš mě
Stojící všude, odrážející veškerou lásku
‘Modrá a Zelená (roztavená v semeni)’ (‘Blue and Green (are melting down in a seed)’)
Modrá a Zelená jsou roztavená v semeni
Sluneční svit tě nutí snít
Sluneční svit tě nutí prosit
O dešti
Těžký éterický hluk tě přinutí
Zářit nad poli
Zářit nad moji kůži
Ach moje semínko, nesníš ještě?
Tyto zdi nás nakrmí
Tyto zdi nám pomůžou jezdit
Na slepých koních a němých větrných mlýnech
O mé malé stonky
Prosím pomozte mi, abych se cítil
Silnější, než tyto mraky
Potopené na obloze
Hledám knihu,
Povídku, kde můžu ucítit
Příběhy ze slz,
Co jsme sázeli
Do jabloní
Stojících na cestě
Mezi volnými kopci
Mezi zamračenými zdmi
Přišel ke mně muž
On chtěl slyšet hluk
Mohu-li já jemu prodat
Tajemství větru
Tajemství tvých kosti
Hořících ve šťávě
Kterou nosím ve svých plicích.
Prosím seber si slova
Unikající z mých listů
Unikající navždy
Ale slepé koně a němé větrné mlýny
‘Kopřiva’ (‘Ortie’)
Dnes jsem se rozhodl zasadit
Každý smutek, který jsem kdy pocítil
Do údolí, skrytého za
Hlučným tichem mého života
Jsem si jistý, ze můžu požádat
Opeřenou žonglérku o její pomoc
Bezpečně si lehnout vedle ni
Daleko od tebe, protože
Jsi strčila do mě slunce jako královna bodláků
Dnes jsem mohl rozladit nebe abych zvrátil tyto pocity, protože
Jsi strčila do mě slunce jako královna bodláků
Dnes jsem mohl pohřbít stromy abych získal význam slz
Na vrcholu větrných mlýnu
Jsme oba jako začátky příběhů
V záblesku denního světla
Jsme oba jako zvědaví milenci
Bolest nemůže byt spoutána do slov, které vymažu
Dnes jsme hloupý natolik, aby jsme umlčeli ticho ve hře, pokusíme se o to ještě jednou.
Strčila jsi do mě slunce jako královna bodláků
Dnes jsem mohl rozladit nebe abych zvrátil tyto pocity, protože
Jsi strčila do mě slunce jako královna bodláků
Dnes jsem mohl pohřbít stromy abych získal význam slz
Dnes jsem se mohl probudit a smazat zbytek tebe
Dnes jsem mohl rozpoutat úsvit a vzdát se tvoji ‘denní můry’
‘Pevná nejistá květina’ (‘Solid Insecure Flower’)
Zůstaň blízko mě
Slunce neuzná
Naše dvě křečovitá těla
Upevněná na stromě
V lásce, kterou cítím
Cítíš můj svatý proud?
Odrážející ve tvým snu
Dnes přesuneme kopce
Do drážky
Nech vážku krmit tvojí mysl
Všechno mýdlo je roztavené
Všechna slova, která sdílíme
Jsou napsána zoufalým mravencem
Bomba je připravena
Cítíš můj svatý proud?
Odrážející ve tvým snu
Dnes přesuneme kopce
Do mraků
Kterých dosáhneme v lásce
Cítíš svoje obnažené listy
Hořící v mé puse?
Cítíš moji šťavnatou páteř
Co teče nad tvoji kůží?
Naše láska by otřásla mraky
Naše láska by rozbila noc
Z tvého křiku můžu rozkvést
Z mého křiku se můžeš udělat
Zde narušujeme města
Zde jezdíme na našich mrtvých koních
Zde otevíráme zelenou krabici.
”Zaklínač času’ (‘The Hour Speller’)
Nemůžu to okouzlit navždy, prosím o změnu
Stále mam sklon k peří, jen si potřebuji odpočinout
Čas se stává horečkou, virem, co nemůžu zastavit
Sekám všechny svoje milenky, já nemůžu zapadnout do pravidel
Svatba jako podzimní list
Přátelství jako víra
Odpoledne jako jediný východ
Rána jako digitální hudba
Nic by vůbec nezůstalo, napsané slova ztracené v písku
Můj bodláku copak nevidíš, náš svět slábne
Můj bodláku copak nevidíš, tající nebe a pole
Moje žonglérko copak nesníš, nastal čas otevřít si ruku
Mé matky jsou moře; já bych se utopil v jejich poezii
‘Zatemněný Větrem.’ (‘Obscured by the Wind’)
Není tady vypínač
Odlep tapety z kamene
Hlaď zdi oběma rukama, aspoň měsíc
a “pár dní”
Falešné tetovaní nočních stalkerů
Hmyz se zamračenými dny
Vlhké dřevo okenice
Seřaď bolest od menší k větší po poličkách
Bezedné skříně
Není tady vypínač
Strop duní jeho nadřízeným postojem
Schody jsou vzhůru nohama, ruka na mých ústech aby jsem byl zticha.
Ženy ošklivých hrbáčů ze strašidelných příběhů
Modré rty a bezesné oči
Uvolni stíny z jejich bot
Hodinový mechanismus se vypnul
Není tady vypínač
Minuty běží stranou
Plná ústa, věty jdou pozpátku
Chvějící se ekvilibrista zvrátil signál
Žádné naklánění, není cesty zpět
Šelest tajemství odšroubovaných zámků
Řekni tichou lež a zapomeň se podívat
Zapomeň se podívat
Zapomeň se podívat
Zapomeň se podívat
Není tady vypínač
‘Plaché léto’ (‘The Shy Summer’)
Není tady vypínač
Čas běží skrz
Má ústa jsou plná obrácených slov
Není čas se naklánět
Není cesty zpět
Mé oči jsou plné závrati
Jemně přicházím mezi toto ticho
Znovu jemně přicházím bez tebe
Přicházím sama
Za těmito kopci potkala jsem svůj odraz
Smaž zdi z kamene
Jíme slzy jednu po druhé
Schody jsou vzhůru nohama
Ruka v mé mysli
Uvolni stíny z jejich bot
Den co den co den co den
Pořád věřím
Jemně přicházím mezi toto ticho
//Jsem 2 týdny pozadu
A to je důvod, proč objevím tu cestu před sebou, věrnou a fascinující
Mocné póly bojují za hlavní roli
Konečně, jsem 2 týdny pozadu nebo možná 5 let
Jsem hustá kapalina které je spousta v mém krku
Často jsem snil o těchto vzpomínkách, prošli jsme vesnicemi až na okraj a dorazili jsme o den dříve
Bílý kůň mně děsí, déšť a já necítím oblohu pod nohami.//
‘Začátečník’ (‘The Beginner’)
Právě jsem na cestě do tvého města
A slyším všechny tvoje sny
V pevném odrazu
Poděl se o hvězdy a vypij si hluk, sněz prázdnotu
Protože ucítíš celého mně, a rád bych věděl kde je moje místo v tomto zmatku
Sundej si boty a staň se nocí, dokud se déšť neprodá větru
Otoč stíny do barevna, musíme se vypnout abychom byli zachráněni
Změň si stranu vypínače, odrážej se echem v lese poté, co obilí se stane mojí krví
Požehnej mým přátelům za jejich nedorozumění, oni jen byli zapojeni do špatného příběhu
Dotkni se mně konečky svých prstů nebo svým vzdechem
Vodárenské věže nespadnou
Ukazují nám cestu zpět domů
Zeď jara plná víry, včera bylo jaro plné milosti
Léto mělo smysl, léto mně spaluje v závanu lásky, v závanu radosti, v závanu vzteku
Dotkni se mně konečky svých prstů nebo svým vzdechem
Nelhal jsem
Byl jsem jen bouřka, co odplavila veškerou bolest
About this entry
You’re currently reading “// Mluvíte česky?”, an entry on Thot
No comments
Jump to comment form | comments rss [?] | trackback uri [?]
|
